Zpustošené Lidice - smrt je zde stále cítit

24.09.2015 18:20

Nedaleko Prahy je velká rozlehlá pustina, kde dříve stávala stavení, kde byly stromy, kde byl slyšet zvonivý dětský smích a kde voněla jablka ze sadu. Nyní je v Lidicích slyšet pouze kvílení meluzíny a šepot větru opírající se do kopců, trávy a větví stromů. Lidice jsou místem, kde je dodnes cítit závan smrti!


Milostný dopis krví splacený!

Někdy dojde k velmi nešťastným náhodám, které odstartují věci zcela nečekané. Přesně k takové souhře náhod došlo těsně před vyhlazením Lidic. Byl spáchán atentát na Heydricha, což samo o sobě bylo velmi vážným činem, nicméně bohužel v krátkém čase na tuto událost, se jistému J. Pálovi, který vlastnil továrnu na baterie ve Slaném, dostal do ruky milostný dopis, který byl napsán tak, že jeho znění vypadalo, jako kdyby muž, který ho adresoval své přítelkyni, spáchal zločin na Heydricha. Právě z těchto obav J. Pála předal dopis četnictvu a to ho dál předalo gestapu. Při výslechu zmíněná v dopise, jíž byl dopis určen, uvedla, že navíc měla v Lidicích pozdravovat dvě rodiny, které měly své syny ve válce. I když domovní prohlídky a různé výslechy mnoha obyvatel Lidic a okolí neodhalily nic podezřelého, bylo podáno hlášení do Prahy, kde Karl Hermann Frank (státní tajemník říšského protektora SS, který byl velmi ambiciozní a chtěl posílit své tehdejší postavení), rozhodl, že se bude postupovat radikálně. Rozhodl se využít Lidic jako místa "rázného postupu". 

Frank při Heydrichově pohřbu v Berlíně předložil svůj návrh Hitlerovi, který ho obratem schválil. Tyto osudové náhody způsobily hotovou katastrofu - totální vyhlazení Lidic. 

Osudová noc

Byl teplý červnový večer, kokrétně 9. června, když jednotky SS a německé gestapo obklíčily Lidice. Nikdo nesměl z vísky ven. Starosta musel přinést veškeré obecní cennosti a po půlnoci byli všichni občané vyváděni ze svých domů ven. Všichni muži starší 15 let byli odvedeni do sklepa a chléva Horákova statku. Ženy byly transportovány do tamních škol a gymnázií, o jejich osudu se rozhodovalo později. Horákův statek byl mezitím obložen slámou a matracemi. Muži byli vyvedeni nejdříve po pěti, následně po deseti ven a tam nemilosrdně zastřeleni popravčí četou. Na místě jich zahynulo 173. Všechny domy, škola i fara s kostelem byly podpáleny. Zbytky budov, které zbyly, byly vyhozeny do povětří. Nebyl ušetřen ani hřbitov. Zesnulí byli exhumováni. Všechny stromy byly pokáceny, rybník zasypán. Celé Lidice se změnily k nepoznání. Nic nebylo na svém místě, vše bylo jiné. Místo vesničky, kde před osudnou nocí, bydleli šťastně obyvatelé, byly jen pole a holé louky. 

A osud dětí a žen? Některé děti byly dány do Německa k převýchově, jiné putovaly do německého sirotčince, 88 dětí bylo převezeno do Polska a 82 dětí bylo ještě téhož dne převezeno do vyhlazovacího tábora Chelmno a zavražděno výfukovými plyny. 184 žen z Lidic bylo převezeno do koncentračního tábora Ravensbrück. 53 lidických žen koncentrační tábor a pochody smrti nepřežilo. Dohromady zahynulo 340 lidických obyvatel.

Krásné místo ovanuté smrtí

Dodnes, když se do Lidic vypravím, cítím zvláštní pocity. Jakoby plocha polí a lánů, kterou před sebou vždy spatřím, i přesto, co se stalo, plochou nebyla, jako kdyby se neviditelné domy stále majestátně tyčily na místech, kde předtím stály, jako kdyby se neviditelné děti mezi domy honily a smály se, ženy vařily v domovech polévku k obědu a muži klábosili před domy. 

Každý, kdo toto místo jednou navštíví, se cítí smutný a opuštěný. Zdá se, že veškerá tíha smutku a zoufalství tehdejších lidických obyvatel stále obestírá to, co z Lidic zbylo. Jakoby neštěstí chodilo okolo a snažilo se nám, lidem žijícím v dnešním světě, připomenout, co se stalo, co bylo, jak tehdejším obyvatelům asi bylo, když byli z ničeho nic vytažení ze svých domovů, rodiny byly rozděleny a chladnokrevně povražděny. 

Z místa čiší neskutečný chlad a krutost, která je bezpochyby otištěna do každého kousku půdy v Lidicích. Místo je prosáklé utrpením a to i nyní, po mnoha letech od tragédie. Člověk, který toto místo navštíví, jako by byl součástí všeho toho, co se kdysi stalo. Nejhůře na návštěvníky působí místo, kde v současné době stojí sousoší dětí. V těchto místech, jakoby na člověka padla těžká deprese. Vaše pocity umocní ještě utrpení zobrazené v jejich tvářích. 

Za návštěvu stojí lidické muzeum, kde uvidíte záznamy z osudové noci, spatříte dopisy, které si obyvatelé Lidic psali, ale také jejich oblečení a další spoustu věcí. Upozorňuji, že na slabší povahy návštěva tohoto místa může být až příliš silným zážitkem. Nicméně za návštěvu stojí, ne proto, že bychom se měli kochat utrpením ostatních, ale právě proto, abychom si připomněli, jaké hrůzy se kdysi na našem území odehrály a nezapomněli tak na zbytečně ztracené životy.

TOPlist

Novinky

Přihlaste se k odběru novinek, ať vám již nic neunikne:

Kontakt

Záhady,tajemna a nevysvětlitelné zahadyatajemna@gmail.com